Poslední kabriolet
Samson
1: | Polykám nAasucho a zahřívá mě dE7ech, říkám si:"THmak už toho jednou provždy nE7ech," vždyť zase nAepřijde a budu si plE7ést rafičky hHmodinek a ulice mE7ěst, nikdy nic nAeřekne a nechce si čHíst, když poštou pHmosílám jí za listem lEist, a kdyby viděla, tak bude se smAát, jak růže krEadený stHmrkám za kabE7át. |
R: | Poslední kAabriolet, F#mohohD#ó, jsem já, a jE7e mi sto let, jsem křeslo s tAíhou hosta, ohohF#mó, od jedné sčD#ítám do stE7a, poslední JAuan jsem DF#mon, zvon zvoní "dD#on-diri-dE7on" a hvězdy nad mou hlHmavou střE7ídají levou-prAavou. |
2: | Zůstávám sám nad sebou v údivu stát, z jakýchže dálek lze mít někoho rád, někdo by plakal, jiný do něma pil, někomu v počítači náhodou zbyl, možná nás dělí jen pár směšných pater a je to něco jako pravidla her, vždyť každá víra staví do prázdna most, a spadlých mostů - těch už bylo dost. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:40.908+00:00
Výsledky hledání: |